Situace

Situace 1: Pocity

Hráli jsme do kříže a vůbec se neslyšeli. Stála jsem proti tobě, odezírala ti z rukou, a konečně mi došlo, komu ten refrén z Pocitů zpívám. Že to nejsi ty, ani nikdo jinej, ale moje mladší já, zkus změnu uvidíš a vítej.

Situace 2: Jericho

Řešili jsme takový ty komplimenty, co když se vysloví, tak komplimenty nejsou. Třeba: Na to, kolik ti je, vypadáš dobře. Co jsi zhubla, ti to sluší. Před deseti lety se mi tajil dech, když jsi hrál, a chtěla jednou hrát jako ty. A ty mi po deseti letech řekneš, tak jsem si stáhnul to Jericho od Stypky, a fakt to zpíváš líp než on. Meh.

Situace 3: Hlasovky

Kdybys věděl, jak ve mně rezonujou některý hlasy, že když ve mně nějakej rezonuje, jsem schopná poslouchat i Stárnoucí mileniály od prvního dílu jeden za druhým, neposílal bys mi hlasovky, ke kterým se musím vracet.

Situace 4: Zrcadlo

Koukám se do zrcadla a z něj na mě koukáš ty.

Situace 5: Dokola

Naprosto se dokážu ztotožnit se dvěma scénama Terezy Ramby. Když odjíždí na traktoru od Kryštofa Hádka, je to dokonale tragikomický. A pak když v kostýmu medvěda trucuje v bunkru na stromě u chaty na prodej a je v tom všechen stesk světa. Dneska jsem se ztotožnila potřetí:

„Nejradši bych si do té pračky sama zalezla a točila se v ní dokola tak dlouho, až by to ze mě vymlátilo všechny ty úzkostný pocity, katastrofický myšlenky a pochyby, který se mi honí hlavou rychlostí světla a hrajou si tam hvězdný války.“

Sundat se jak fénix může bejt fajn pocit.

Situace 6: Koš

Minikluk v kavárně rozbalil brčko a ptal se mámy, kde je koš. Věnovala se miniholce, tak jsem mu ho ukázala. Kdybych svůj život žila jiným směrem, mohla jsem mít taky takovýho, nebo staršího, jako Johana. Byl tak rozkošnej, brala bych ho hned, ale pak mě napadlo, jak jsem unavená, jak se plácám ve svých věcech, a chtěla bych být navíc zodpovědná za dítě? Jak dlouho mi bude trvat, než život stočím do správného směru a uřídím i s dětskou sedačkou za zády?

Situace 7: Sluníčko

Trochu se cinknu a ty mi říkáš, že jsem jako sluníčko, a za to tě možná mám ještě pořád ještě trochu ráda.

Situace 8: Osm let

Slyším tu větu, jako by to bylo včera. Říkals ji úplně jiný Pétě. Ale zní mi v hlavě dodneška. Teprve nedávno jsem o ní napsala dvojverší.

Obě dvě podle mě těžce žárlíme na to, co bylo, a nemůžeme se smířit s tím, že už nebude, a já taky s tím, co všechno vím.

Za dva měsíce si natočím tajně video na památku. Nana nanananajnaj, nana nananaj. Tohle už nikdy nebude stejný.

Říkals mi Peťulko, lásko moje,

moje srdce, kra za krou, třetím lesem pryč odpluje.

Situace 9: Strachy

Chtěla bych rozfoukat vítr, ale nejde mi to. Nejsem totiž vichřice, jsem skála.